Právě se mi smazal asi dvouhodinovej článek o knihách, které jsem za poslední rok přečetla. Sakra. Sakra sakra sakra!!

Jsem nemocná a kromě teploty a dalších příznaků, o kterých se nehodí veřejně moc mluvit, si to docela užívám. Přišla jsem totiž na to, že po zhruba dvaceti letech je to úplně první stonání, kdy se můžu všem knihám, seriálům, hrám, internetu a jiným zabijákům času, věnovat naprosto bezuzdně a bez výčitek, že bych se měla aspoň trochu učit.

Pacholík mě bude nesnášet, ALE! Knihovnictví je naprosto příšerná uměle vytvořená věda, aby i knihovníci mohli mít radost, že maj diplom, i když ho k ničemu nepotřebujou!

Napsala bych vám pár definic, ale nuděj mě jen když je čtu, natož abych je opisovala nebo se je snad nedejbože učila. A just se žádný definice učit nebudu. A just pudu až v lednu!

Frekvence článků na tomto blogu se natolik snižuje, že bych je mohla místo měsíců pojmenovávat po ročních obdobích. Jenže kde nic není...

Prosím pěkně, nepovaluje se někomu doma nadbytečně tahle ikeácká kočička - maňásek na ruku?

Za nějaký peníz či výměnou za jiné zviřátko? Je to otázka života a smrti :-) (Především rodičů jedné rozkošné holčičky, která bez kočky nedokáže existovat :-))

Právě jsem do diplomky napsala spojení křesty knih a nechápala, proč mi Word ty křesty podtrhává. Doba, kdy jsem se na dvojobor pedagogické fakulty Německý jazyk - Český jazyk nedostala kvůli němčině je zřejmě v nenávratnu...

Už mám hotovou třetinu diplomky, abyste věděli.

Tento recept bych si rovněž ráda uchovala...

Dneska se mi povedl tak luxusní segedín, že si musím napsat přesný postup. Už ho chci navždy jíst jen takhle strašně dobrej!

Rozpálit olej, nadrobno nakrájenou cibulku na něj. S prvníma nahnědlýma kostičkama cibulky vhodit na malé kousky nakrájené (víceméně) jen libové maso (vepřová kýta). Nechat zatáhnout a bez podlévání dusit, až se vysmahne šťáva. Osolit, přidat mletý kmín a spoustu