Et | Léto, slunce, písek, pláž

Ačkoliv již v sobotu vykouklo v Praze slunéčko a ohřáli jsme se, nezaškodí zajít na nějakou bláznivě letní hru do divadla.
Mám docela rada ta zvláštní moderní představení, která se nějakým způsobem vymykají klasickému divadlu. Ypsilonka je pro takové úlety jako stvořená a tahle hra je naprosto výjimečně skvělá. Kam vítr, tam pláž je totiž hrou, kde se v podstatě vůbec nic nestane. S líně pofukujícím větříkem se líně odvíjí děj neděj, jedna scéna střídá druhou a druhá opět první, vůbec se tam hodně opakuje a Pacholíček říkal, že po slibném začátku se mu to zdálo takové hluché.
Mně se to naopak děsně líbilo. Asi jsem stále malé děcko, ta přeci předvídatelné situace milují, jinak by Teletubbies neslavili takové úspěchy.
Ypsilonková bláznivost se točí kolem čekání na příhodný vítr, aby se po pláži povalující se a nicnedělající šestice mohla jít vrhnout do vln. Zcela oddáni surfingu sledují povětrnostní podmínky, hází si létajícím talířem a hrají si svou nekonečnou sérii slovního fotbalu, když tu do jejich poklidu vtrhne vetřelec. Asi nikdo neví, odkud se vzal, zato všichni vědí, co chce. Chce pryč! A jeho jedinou šancí je naučit se surfovat. Jestli se mu to podaří, to už vám neprozradím, běžte se podívat :-)
Celá hra je postavená vlastně na pár slovech, na pár scénách, které jedou stále dokolečka a je to neuvěřitelné, ale je to vtipné! A moc. Tak hrozně zábavné a odpočinkové představení jsem už dlouho neviděla. Když se přes jeviště sunou šnečím tempem dvě želvy a nic se neděje, to je prostě paráda. Sedíte, koukáte, smějete se, čekáte co přijde a ono nic nepřijde. Prostě jedna želva přeleze a leze druhá. Doleze, na scéně se objeví naše oblíbená šestka surfařů a dojde na další opakování některé z předchozích scén. Lidi, ale to je tak hrozná sranda, to byste nevěřili.
Je to tak dokonale chytlavé, že cestou z divadla do kavárny jsme si půlku hry sehráli mezi sebou. Dnes cestou v metru jsem si přeříkávala celou sérii slovní kopané a pořád si ji pamatuju: Noha - harpuna - navigace - cedule - lesk - skála - ....(tak, pěkně houby, teď jsem se zasekla a nevím co dál. Aknezob, napověz prosím :-) Ještě v metru jsem to věděla a teď ne a ne si vzpomenout. Lavička nebo láska to asi nebyly, že?) - ... lastura - radost - stožár - armáda - dálka (dík Aknezob) - karabina - navigace - cedule ...
S Aknezob jsme si včera házely pomyslným létacím talířem cestou po nábřeží a ani jednoduché házím - chytám jsme nezvládly na jedničku. Je vidět, že nám chybí plážový trénink a příliš o tom přemýšlíme. Musíme víc věřit větru :-)
Další z ypsilonkových her, které můžu jen doporučit. Více (resp. méně písmenek, ale smysluplnějšícho textu z oficiálních stránek Ypsilonky) najdete tuto. (Výraz tuto ve smyslu tady se mi děsně líbí. Používá ho jedna  kolegyně a kdo ví která, tak taky ví, proč se mně to zdá tak vtipné :-)