Kulturní návraty

Tak jsem si všimla, že poslední dobou už píšu jen o škole nebo výkřiky z knihovny. Ne že bych teda měla přehršle času na blbostě, ale žiju i jinde než na UISKu nebo v práci.

Třeba jsem byla na skvělé výstavě nejkrásnějších českých a slovenských knih pro děti ve Slovenském institutu. Kromě toho, že jsme ho nejdřív nemohli najít a pak jsem tam otravovali až do konce otevírací doby galerie to bylo moc dobré. Slováci mají opravdu pěkné knihy, i u nás se teď vydávají krásné. Respektive, v té přehršli různých hrůzností lze najít opravdické skvosty. Naprostou jedničkou se pro nás stal Péťa Medánek od Alžběty Skálové, medvědí příběh beze slov. Ještě že se nedá nijak moc sehnat, zas bych si ho nutně potřebovala koupit.
Slovenskou výtvarnickou špičkou je pro mě Peter Uchnár, jeho ilustrace jsou fantastické.
Kdybyste se na tu výstavu náhodou chtěli jít podívat, tak máte smůlu, protože o ní píšu s asi měsíčním zpožděním a i my jsme na ní byli už na poslední chvíli.


Péťa Medánek, více na http://www.koprbooks.org/art/peta-medanek

Peter Uchnár a ilustrace ke knize Kryštofův Vzdušný zámek

Pak jsem byla na úžasňácké výstavě k filmu Kuky se vrací, v galerii divadla Minor. V maličké místnosti bylo k vidění několik scének v životní velikosti, s Kukym, Hergotem, Anuškou, všemi jejich autíčky, hejblátky a udělátky, s hromadou náčrtků a popisků, plakátů a map, se zurčením vody a cvrkáním různých lesních zviřátek. Skvělé, moc skvělé to bylo.
Jestli vám informace o výstavě v Praze unikla, máte taky smůlu. Na Kukym jsme totiž byli rovněž za pět minut dvanáct.


Pan Kuky v ostružiní, netřeba představovat

No a pak taky různě trajdám po kavárnách a hraju žravou dámu (Znáte žravou dámu? Skvělá verze obyčejné dámy, cílem je přijít o všechny své figurky), okukuju pěkné nové jarní boty (letos chci červené, i když se mi nebudou k ničemu hodit), vybírám nové obroučky brýlí (červené, nutně potřebuju červené brýle) a sháním konývku (ta nemusí být nutně červená. Ale když o tom teď tak uvažuju...)
Jistě uznáte, že v kombinaci s dvěma až třemi přečtenými knihami týdně prostě nemám na ten pitomej management knihoven čas. Je jaro, učit se má jen o zkouškovém. Tvrdila jsem snad někdy něco jiného?!