Již jsem nedoufala, že se někdy dočkám doby, kdy budu moci napsat něco do rubriky Jen tak všelijak. Jenže Jednou to pomine, dobrý zlý jen my ne, jednou to přebolí, ať je to cokoli... I zkouškový, konečně. (Dělám, že tu poslední zkoušku nevidím a neučím se)
Dnes jsem strávila celé odpoledne v posteli s Tobiášem (Lolnessem) a večer s Nestydou, dost trhlým filmem, který byl vlastně naprosto o ničem, ale za ty vtipné momenty s dědečkem hrajícím loutkové divadlo, s želvičkou a Liškou to stálo. A navrch Hegerová, její písně jsou tak nadčasové. Lásku k Čerešním jsem patrně zdědila po mamince.