Vtipnosti přijímačkové

V pondělí, 31. května přesně v 15.20 jsem se doučínkovala. Eiramka to totiž se mnou už nevydržela a zaklapla mi všechny poznámky, ať už dám pokoj...

Víkend se nesl v duchu studijněpředpokladovém, všeobecněkulturněrozhledovém, evropskounijním, knihovnickém a především informačnětechnickém.
Věděli jste, jakými úkoly se zabývá Evropská rada, čím se liší od Rady Evropy a kde sídlí Evropský soudní dvůr? Jak zákon 257/2001 Sb. stanovuje systém knihoven? Kdo zavedl termín postindustriální společnost a kdo byl nositelem Nobelovy ceny za řešení tzv. asymetrických informací? Co v knihovnicko-informačním světě znamenají zkratky DTD, SDI, PHP, XML a bůhvícoještě? Ne? Já už taky ne. Dementní zkratky jsem se učila zpaměti ještě v pondělí ráno v metru, cestou z práce do školy a před přednáškovými sály hlasitě na místě osudném jinonickém. Po hodině to má milá kamarádka nevydržela a místo Samuelsonů, Stiglitzů, Platonů a Popperů jsme raději začaly probírat koncertní vystoupení její neteřinky, jejího ex-přítele a potenciálního možného budoucího přítele, práci, dovolenou a cokoliv jiného než školu a studium.

Před 16 hod nás rozškatulkovali do maličkých příšerných učeben bez oken a neuvěřitelně vtipná paní profesorka, kterou mimochodem znám z VOŠIS, nás začala bavit. Počala už na chodbě, kdy nás upozorňovala, ať se ještě jdeme vyčůrat (fakt to řekla takhle!!! :-)), přímo v učebně pak chrlila jednu perlu za druhou. Následně rozdala testy a perly jsme začali chrlit my...
Test studijních předpokladů snad celkem ušel, bylo tam hafo číselných řad, ale díky Pacholíčkovi - DÍKY PACHOLÍČKU!!! - jsem na ně byla připravená a myslím, že většinu z nich jsem zvládla. Slovní asociace byly daleko záludnější.
Knihovnicko-humanitní část testu celkem ušla. Ne všemi odpověďmi jsem si jistá, ale minimálně jsem měla povědomí o tom, na co se mě ptají a mělo pro mě smysl se zamyslet a vymyslet nejvhodnější odpověď.
Informačně-technicky zaměřené otázky, to bylo hotové peklo :-)) Pacholíček říkal, že se na to připravit asi nelze a ať si z toho nic nedělám, přesto jsem se připravovala, co to šlo. Zcela zbytečně, vážení. Na to se připravit nelze :-))) Pokud tedy nejste ajťáci maniaci, ti by to pravděpodobně zvládli levou zadní.

Hrůzu z přijímačkových zážitků jsme šli s Eiramkou a Muminkem (Muminkem, ptáte se? Kdepak se tam vzal? Že bych snad zapomněla poznamenat, že se na UISK hlásí půlka naší roztomilé knihovničky? :-)) Trochu přeháním, ale jen od nás z ústředí tam bylo šest člověků...) zajíst do Světozoru. Až někdy potkáte ve Světozoru smetanový višňový dort, NEDÁVEJTE si ho. Nezbyl by na mě :-)) Je naprosto skvostně fantasticky úchvatně úžasný. Díky superkyselým višním jsme s Eiramkou začaly vzpomínat na studijní časy v Holandsku a povyprávěly Muminkovi vše o našem domě hrůzy, kde jsme byly ubytovány. Už jsem o něm vyprávěla asi každému, ale kdybyste to náhodou ještě nečetli nebo neslyšeli a měli zájem, ozvěte se. Moc ráda se znovu podělím. Ve Světozoru jsme téměř plakali smíchy.

A to je všechno, tády-dády-dáá. Výsledky prvního kola budou až příští týden. Sleduji web UK několikrát denně, hypnotizuji systém, aby mi to prozradil dříve, ale zatím se nedaří. Musím vydržet (třeba budou i zuby). Dasvidania.